Řez dřevin

 

Řezy rozdělujeme na zakládací, udržovací a speciální.

 

Zakládací
Koruna stromku je většinou založena v okrasné školce. Výsadbový řez (srovnávací) slouží k úpravě poměru nadzemní a podzemní části stromu. Výchovný řez - u mladých stromů v prvních letech po výsadbě. Zpravidla do 10-15 let od vysazení ošetřovaného stromu. Velmi důležitý zásah, kdy při poměrně malém poranění určujeme budoucí tvar a členění koruny stromu. Větve se z koruny odstraňují spíše celé, než že by se zakracovaly. Odstraňují se větve poškozené, suché, křížící se, vznikající tlaková větvení. Nikdy se neodstraňuje terminální výhon.

 

Udržovací
Nejběžnějším typem udržovacího řezu je řez zdravotní. Cílem je zajištění funkce stromu a omezení případného negativního působení na okolí. Odstraňují se větve suché, zlomené, poškozené, odumírající, navzájem křížící, nevhodně postavené, tlaková větvení, větve souběžné, výmladky z podnoží. Minimální variantou zdravotního řezu, je řez bezpečnostní, kdy se odstraňují pouze větve, které ohrožují bezpečnost. Především větve suché, zlomené, mechanicky poškozené či větve volně visící v koruně. Rozsáhlou skupinou jsou řezy redukční. Zajišťují zmenšení objemu koruny ve vztahu k danému stanovišti. Především pak snížení těžiště stromu, výraznější úpravu podchodné a podjezdné výšky, redukci směrem k překážce (dům, el. vedení), obvodovou redukci.

 

Speciální
V první řadě se jedná o řezy tvarovací sloužící k dosažení nepřirozeného tvaru koruny. Nejznámější je hlavový řez, při kterém je v mládí stromu koruna zkrácena nad kosterním větvením. Tím dojde k odstranění primární struktury větvení a dále se pracuje jen se sekundárními výhony, které je nutné pravidelně (i každoročně) ke konci vegetačního klidu odstraňovat. Těmito zásahy se časem na konci původních kosterních větví vytvoří ztloustlé hlavy. Strom takto jednou zapěstovaný již nelze jinak ošetřovat. Při zesílení sekundárních výhonů vzniká staticky nestabilní koruna.

 

Období řezu
Běžné udržovací řezy (zdravotní, redukční, výchovný) okrasných dřevin je optimální provádět v době vegetace, nejlépe v její první polovině (od března do června). Strom je v nejvyšší aktivitě a nejlépe reaguje na vzniklá poranění. Řez v zimním období není vhodný zejména z důvodu absence okamžité reakce na poranění, rána vysychá a zvětšuje se. V období vegetačního klidu je navíc obtížné rozlišit větve se sníženou vitalitou. V zimním období lze provádět řez bezpečnostní a některé speciální řezy (hlavový řez, řezy tvarovací). Nejméně vhodným obdobím pro řez je období těsně před začátkem vegetačního klidu a první polovina vegetačního klidu. Ovocné stromy mají vhodné období pro řez podle typů různé. Jádroviny, lísky a drobné ovocné keře řežeme v zimním období (nejčastěji v únoru – březnu), peckoviny řežeme zásadně v období vegetace (v období květu nebo sklizně), ořešáky řežeme od konce května do června. Technika řezu dřevin Ve volné přírodě, kde stromy nebývají ošetřovány řezem, dochází k samovolnému opadu nepotřebných, odumírajících, nemocných nebo suchých větví. Probíhá tzv. samočištění a v koruně zůstávají větve nesoucí efektivní listový aparát. Při vzniku rozsáhlejšího poranění často dochází k infekci dřevokaznými houbami. Kombinací snížené vitality a agresivního patogenu může dojít až k odumření stromu. Přičemž rozpad dřevin lze považovat za přirozený proces koloběhu živin, kdy slabý jedinec uvolňuje místo jedinci silnému. Jiná situace nastává u dřevin v „civilizovaném“ prostředí, tedy v prostředí, kde je vysadil člověk. Zde nelze stromy ponechat přirozenému vývoji. Chceme-li stromy udržet bezpečné a v dobrém stavu neobejdeme se bez patřičné péče, jejímž základem je i řez. Bohužel se často setkáváme se stromy neodborně ošetřenými často i nevratně poškozenými. Především větší zásahy bychom tedy měli ponechat odborníkům s potřebným vybavením a zkušenostmi.

 

Základní pravidla řezu:
- řez provádět na větevní límeček (pozor na „lízanec“ či pahýl)
- zejména u silnějších větví provádět řez „na třikrát“ a tím eliminovat zatržení kůry či dřeva ve spodní části řezu
- velikost odstraňované větve
– u stromů s dobrou hojivostí a obranou reakcí (např.: javor, buk, dub, habr, lípa) lze bez rizika odstraňovat větve do průměru 10 cm na řezné ploše, u stromů s horší obranou reakcí (jabloň bříza, jeřáb, topol, jírovec, rod Prunus) pak do průměru 5 cm. Nad tyto hodnoty se zvětšuje riziko vstupu patogenu, především dřevokazných hub
- uvedených hodnot odstraňovaných větví dosáhneme pravidelným řezem, řezat tedy často a méně než jednou a více
- řez je vždy poškození
- zamazávání vzniklých řezů nemá zásadní účinek na hojení ran
- kvalitní nářadí.