OŠETŘOVÁNÍ JEHLIČNANŮ A STÁLEZELENÝCH DŘEVIN


Ošetřování jehličnanů a stálezelených dřevin


zpět na HOME     zpět na PROJEKTYZAHRAD.CZ
 

Všechnny jehličnany je třeba sázet s kořenovým balem. Vzrostlé konifery je po výsadbě nutné bezpečně ukotvit pomocí kůlu tak, aby při větším poryvu větru nedošlo k jejich vyvrácení. Dřevěnou konstrukci lze odstranit až poté, co rostliny dobře zakoření, ale nejdříve po 3 letech.
Několik týdnů až měsíců nově vysázené stromy potřebují pravidelnou zálivku, obvykle jedenkrát týdně.  Frekvence zálivky se upravuje podle počasí, především v době dlouhodobých přísušků je vhodné zalévat častěji.
 Jehličnaté a stálezelené dřeviny dýchají a vypařují vodu také v zimě, proto je potřeba tyto dřeviny občas zalít  v bezmrazých dnech i v tomto ročním období. Často se stává, že  rostliny nezmrznou ale uschnou, zvláště v mírných zimách bez dostatečné sněhové pokrývky. Mladé jedince choulostivějších druhů je vhodné nakrýt chvojím. Sloupovité druhy se doporučuje na zimu svázat, tak aby nedošlo k jejich rozlomení pod vlivem těžké sněhové pokrývky.

Jesliže je u duhů s průběžnám kmenem poškozen terminál, je nutné vyvázat jednu postraní větvičku tak, aby jej nahradila.

Při výsadbě je obvykle aplikováno pomalu rozpustné hnojivo, proto první 2 - 3 roky není nutné žádné přihnojování. Starší stromy je vhodné jednou za rok přihnojit plnohodnotným hnojivem.

Jehličnany obecně nesnášejí řez příliš dobře, výjimkou jsou druhy, z kterých lze tvarovat živé ploty  jako tis červený (Taxus baccata), tuje západní a obrovská ( Thuja occidentalis, Tthuja plicata), smrk ztepilý (Pice abies) a některé další. Stálezelené dřeviny snášejí řez v zásadě dobře, výjimkou jsou především rododendrony (Rhododendron), ale i u těch je možné udělat citlivý zmlazovací řez.